Ampérmetr

 
Ampérmetr (elektrický měřící přístroj), přístroj k měření elektrického proudu, využívající silové účinky magnetického pole indukční cívky. Rozlišují se ampérmetry elektrodynamické, elektromagnetické, magnetoelektrické, vláknové a s otočným magnetem. Ampérmetr se zapojuje do série se spotřebičem, jehož proud má být měřen; bývá konstruován tak, aby krátkodobě vydržel i velké přetížení. Ampérmetry pro měření proudu řádově µA se označují jako mikroampérmetry, ampérmetry pro měření proudu řádově mA miliampérmetry.
Ampérmetr funguje na fyzikálních účincích elektrického proudu (účinky magnetické, tepelné a dynamické) nebo na účincích elektrického pole (přístroje elektrostatické).
 

Schématická značka

 

 

Podle principu použitého měřicího ústrojí se rozlišují:


a) magnetoelektrické přístroje, založené na vzájemném působení magnetického pole cívky, jíž prochází měřený proud, a magnetického pole permanentního magnetu, v jehož vlivu se cívka nachází. Používají se k měření stejnosměrných veličin (napětí, proud); po doplnění usměrnovačem je lze použít k měření střídavých veličin;
b) feromagnetické (elektromagnetické) přístroje, založené na elektromagnetických účincích elektrického proudu. V dutině cívky, kterou prochází měřený proud, je uložen feromagnetický plíšek, otočný kolem osy. Plíšek je vtahován magnetickým polem cívky. Tyto přístroje se používají k měření stejnosměrných i střídavých veličin (ampérmetr, voltmetr);
c) elektrodynamické přístroje, založené na principu dynamického působení dvou vodičů, jimiž protéká proud (cívka pevná a cívka otočná). Používají se k měření stejnosměrných i střídavých veličin (ampérmetr, voltmetr, wattmetr);
d) elektrostatické přístroje, založené na působení přitažlivé síly mezi dvěma elektricky nesouhlasně nabitými deskami. Jedna deska je pevná, druhá je přímočaře či otočně pohyblivá. Měří se jimi stejnosměrné a střídavé (i vysokofrekvenční) napětí;
e) tepelné přístroje, založené na vlivu teploty na délkovou roztažnost vodiče. Měřený proud prochází vodičem a zahřívá jej; vodič se prodlužuje a prodloužení se prenáší na ručku přístroje. Používají se zejm. jako vysokofrekvenční ampérmetry;
f) vibrační (rezonanční) přístroje, založené na rezonanci mechanických kmitů jazýčku a střídavého magnetického pole elektromagnetu. Používají se k měření kmitočtu (kmitomery);
g) poměrové přístroje, založené na porovnávání dvou hodnot veličin téhož druhu. Používají se jako ohmmetry, fázomery nebo ručkové kmitomery;
h) elektronické analogové přístroje, odvozené od stejnosměrného analogového voltmetru. Obsahují vstupní dělič a stejnosměrný zesilovač, na výstupu je zpravidla magnetoelektrické měřicí ústrojí. Střídavé voltmetry používají vstupní širokopásmový zesilovač. U analogových elektronických wattmetru je základníčástí analogová násobička (kvadrátová, logaritmická apod.);
i) elektronické číslicové (digitální) přístroje, u nichž hodnota měřené veličiny je dána násobkem přesně definovaných základních kvant podle určitého kódu, nejčastěji č íslem v dekadické soustavě.

Ampérmetry