Klávesnice
je vstupní zařízení sestávající se z kláves (tlačítek) zpravidla mačkaných prsty, určené pro zadávání dat nebo ovládání připojeného zařízení.
je malé polohovací zařízení, které převádí informace o změně své pozice na povrchu plochy (např. desce stolu) do počítače, což se obvykle projevuje na monitoru jako pohyb kurzoru. Nachází se na ní jedno či více tlačítek, může obsahovat jedno i více koleček pro usnadnění pohybu v dokumentu. Ze spodní strany nalezneme zařízení snímající pohyb
Nejstarší typ počítačové myši. Vespodu je vložena kulička, která se pohybem myši odvaluje a přenáší tak svůj pohyb na dvě hřídele (vertikální a horizontální pohyb). Na rozdíl od optických myší není tak přesná a spolehlivě funguje pouze na některých površích a její mechanismus se rychle zanáší prachem a tudíž vyžaduje pravidelné čištění.
Pracuje na principu optického snímání povrchu pod myší. V myši je umístěn optický snímač (CCD či CMOS prvek s maticí o velikosti několik desítek bodů), který snímá obraz v podobném rozlišení, jaké má například ikona programu. Rychlost snímání je zhruba 1000 – 6000 vyhodnocených obrazů za sekundu. Vyhodnocení polohy provádí zabudovaný procesor. K osvětlení plošky snímané senzorem se využívá červená LED dioda, jejíž použití je nejlevnější. Principiálně však není vyloučena ani jiná barva. Optická myš pracuje spolehlivě na téměř každém povrchu kromě zrcadla. Problém se správným vyhodnocením polohy může nastat také při rychlém sledu pohybů (na rozdíl od kuličkové myši).
Laserová myš je prozatím posledním vývojovým stupněm počítačových myší. V roce 2004, začala používat firma Logitech jako první na světě ke snímání pohybu místo senzoru optického laserový senzor. Myš nesla jméno Logitech MX1000, byla bezdrátová (využívala bezdrátovou technologii FastRF), napájená dobíjecím Li-ion akumulátorem a její cena na českém trhu byla 2 500 Kč. Snímání pohybu myši optikou je známé od prvopočátku tohoto vstupního zařízení - od kuličkové myši. Jen senzory se přesunuly z vnitřku myši na místo původní kuličky. První laserová myš Logitech měla asi dvacetinásobně vyšší rozlišení než myši optické. Na jejím vývoji spolupracovala s Logitechem firma Agilent Technologies.
Počítačovou myš je možné k počítači připojit pomocí šestikolíkového konektoru mini-DIN, známého jako PS/2, nebo přes USB - což je modernější a rychlejší. Zejména v minulosti se pak používaly myši pro sériový port. V poslední době se také stále více rozšiřují bezdrátové myši.
Pro ovládání kurzoru slouží také tzv. tablet. Je to podložka citlivá na dotyk, přes kterou se přejíždí perem. Vyrábí se také tablety citlivé na přítlak. Tablety jsou nejvíce používány počítačovými grafiky.
U přenosných zařízení jsou tři nejběžnější typy náhrady myši:
Reproduktory
jsou elektro-akustické měniče, tj. zařízení, které přeměňují elektrický proud na zvuk. Obvykle se skládají z membrány, vyrobené z plastu nebo papíru, a z elektromagnetu, do něhož je přiváděn vstupní signál. Zvláštním případem reproduktoru jsou sluchátka. Kromě principu elektromagnetu se v některých případech používá k rozkmitání membrány i piezoelektrický jev.
Webová kamera
(běžně nazývána webkamera) patří do počítačových vstupních zařízení, podobných fotoaparátu, kameře či skeneru. Pořizuje snímky, které většinou ukládá na internet. Díky tomu je aktuální záběr dostupný uživateli na počítači s internetem kdekoliv na světě. Provozovatel s rychlým internetovým připojením může umožnit i častější snímání (a odesílání) snímků a uživatel může tyto obrázky sledovat plynule (jako video).
S nízkou cenou nastal jejich rozmach a mnoho dnešních domácích uživatelů i firem proto webkamery používá jak pro obrazovou komunikaci, tak pro ochranu majetku či osob.
Mnoho měst, obcí, kulturních a sportovních areálů, ale i jednotlivců zpřístupnilo své webkamery široké veřejnosti a tím podpořilo především turistický ruch. Přesný počet webkamer, které může obyčejný uživatel internetu volně sledovat, nelze s přesností určit, avšak podle odhadů se na našem území vyskytuje přes 500 webkamer. Zabírají především místa, na kterých se seskupuje více lidí (náměstí, nádraží, známé ulice, bazény, atd.).
Velkým přínosem pro veřejnost je využití webkamer na důležitých dopravních tepnách, dálnicích a ulicích, kde každý řidič může sledovat aktuální stav dopravy takřka on-line. Zajímavým využitím je jejich umístění zejména na horách, tedy neustálé a hlavně aktuální monitorování sněhu.