Tiskárny

Inkoustové tiskárny:

Pro konstrukci trysek se používají různé principy. Jeden využívá ohřevu kapičky (tzv. termální princip), druhý ji „vystřelí" víceméně mechanicky (tzv. piezoelektrický princip). Oba způsoby dosahují srovnatelných výsledků v kvalitě i rychlosti tisku.


Způsoby přenosu kapičky inkoustu na papír
U tepelné tiskové hlavyjsou v tiskové hlavě ohřívány komůrky v tryskách, které se během tisku ne­ustále zaplňují inkoustem. Okamžitým ohřevem vznikne v komůrce tlak, který „vystřelí" kapičku z komůrky tryskou na papír. Tuto technologii vyvinula firma Hewlett-Packard, která tento princip po­užila poprvé u tiskárny ThinkJet v roce 1984. Dnes vyrábí stále tiskárny podobnou, samozřejmě vý­razně zdokonalenou technologií. K dalším výrobcům podle podobné technologie patří především firma Canon (ta svoji technologii nazývá bubble-jet) a termální hlavy nalezneme u množství dalších výrobců inkoustových tiskáren.
U piezoelektrické tiskové hlavyjehlavní součástí tiskové hlavy piezoelektrický krystal, fungující jako mikroskopická pumpička vytlačující velkou rychlostí inkoust z trysky na papír.
Tepelná technologie je výrobně levnější, a proto část těchto tiskáren má tiskovou hlavu jako součást náplně s inkoustem, mění se tedy při každém doplňování inkoustu. Naopak piezoelektrická hlava bý­vá pevnou součástí tiskárny a nová náplň obsahuje jen nádobku s inkoustem, bez vlastních trysek. Kompromisem jsou tiskárny, které sice obsahují oddělené hlavy a náplně, ale i tiskové hlavy se dají vyměnit. Takže dokud je tisk kvalitní, doplňujeme jen zásobníky inkoustu, jakmile začne kvalita tis­ku klesat, vyměníme i tiskovou hlavu.
Je zřejmé, že kvalita tisku závisí na velikosti kapičky inkoustu, kterou tiskárna dokáže vyrobit - čím menší, tím lepší, a pak právě na způsobu, jakým vytváří (tzv. rastruje) tiskový bod. Dnešní tiskárny zvládají kapičky o průměru 30-60 mikronů. (Pro srovnání: lidský vlas má průměr asi 100 mikronů.) Pro tvorbu tiskového bodu se pak využívají 4—8 barevné kapky režimu CMY. Černá barva mívá vět­ší kapičky, protože slouží hlavně k tisku textu, který musí být co nejsytější.


Teorie barev: pro barevný tisk potřebuje tiskárna minimálně čtyři barevné náplně režimu CMYK - Cyan (azurovou), Magenta (fialovou), Yellow (žlutou) a blacK (černou). Tyto barvy vystřikují tiskové hlavy v maličkých kapičkách a vytvářejí tzv. tiskový bod.
Jeho vytváření je různé podle jednotlivých výrobců tiskáren. Žádná z inkoustových technologií (na rozdíl od sublimačních tiskáren - viz dále v knize) nedokáže smíchat barevný bod v udávaném rozlišení tiskárny. Takže i když má tiskárna udávané rozlišení vysoké (třeba 1440 DPI), je reálné fyzické rozlišení o mnoho menší.
Potřebné rozlišení fotografií
Z toho plyne pro praxi jeden velmi důležitý závěr: jestliže mám tiskárnu s udávaným rozlišením 600 x 1200 DPI, stačí snímat fotografie pro tisk na 200 DPI, pokud tiskárna má rozlišení 1440 DPI, stačí fotografie s rozlišením 300 DPI. Vyšší hodnotu rozlišení (tedy vyšší počet bodů fotografie) tiskárna nedokáže využít, protože jeden tiskový bod vytváří z několika menších kapiček barevných inkoustů.
Druhý závěr pak je ten, že se nedá určit přesně, jaké rozlišení tiskárna ještě vytiskne, protože to závisí na její technologii tvorby tiskového bodu. tj. na tom, jak skládá kapičky inkoustu na papír. Tyto technologie výrobci tiskáren nazývají z obchodních důvodů jménem, např. Photo Ret, Micro Jet apod. a stále je vylepšují

Výhody:


Laserové
Při tisku se data přenášejí do tiskárny a v tiskárně se sestaví celá jedna stránka najednou. Proces sestavování stránky probíhá v paměti tiskárny. Když je stránka zkompletována, vytiskne se. Z toho důvodu musí být vybavena pamětí. Jehličkovým a inkoustovým stačí "mít po ruce" data pro jeden celý řádek. Proto po dobu tisku probíhá neustálá komunikace mezi počítačem a tiskárnou. Rozlišení dosahované laserovými tiskárnami je od 300 x 300 dpi do 600 x 600 dpi i více. Kvalita tisku je na špičkové úrovni. Proto se hodí tam, kde hodně záleží na výsledku. Rychlost se pohybuje kolem šesti stránek za minutu i více. Existují i barevné verze - zatím jsou dost drahé.
Princip činnosti laserové tiskárny.


Jak vidíme ze schématu, princip laserové tiskárny je poměrně jednoduchý. Pracuje tak, že perfektně zaostřený laserový paprsek vykresluje obrázek na světlocitlivém válci. Na povrch tohoto válce se pak napráší jemný prášek (toner), který se uchytí jen na předtím osvětlených místech. Válec s uchyceným tonerem se obtiskne na papír a toner se nakonec na papíru tepelně fixuje, zažehlí. Ovšem praktická realizace jednoduchá nebyla. Vědcům vyvíjejícím tiskárny dalo mnoho práce, vyvinout laser s optikou schopnou vykreslit dostatečně jemně a rychle obraz, a k těmto dílům řídící elektroniku. Ostatní části (toner, posun papíru a zapékací pec) již takovým problémem nebyly, protože jsou podobné jako v kopírkách.
Pokud si vzpomenete na princip barevného tisku (režim CMYK - viz začátek této kapitoly), vytušíte, že barevná laserová tiskárna bude opravdu hodně složité zařízení. Vše musí být čtyřikrát: lasery, válce i tonery a soutisk jednotlivých barevných složek musí být hodně přesný, aby vznikl výsledný obraz. Proto jsou barevné laserové tiskárny stále hodně drahé.
Většina výrobců tiskáren dodává náhradní náplň (toner) v jednom pouzdru s novým tiskovým válcem. Zajišťuje si tím neměnnou kvalitu tisku, protože papír otírající se o světlocitlivý válec ho poměrně rychle zničí. Některé firmy (např. Kyocera) nabízejí tvrzené válce, vyměňuje se pak jen toner, což je vlastně jemně mletý černý (uhlíkový) prášek.
Laserová tiskárna má většinou svůj vlastní procesor, který vypočítá body, které má vytisknout. Musí mít tedy samozřejmě také operační paměť, která k tomuto výpočtu slouží. Barevná tiskárna počítá 3x více dat než černobílá, musí mít proto výkonnější procesor a více paměti. Některé tiskárny mají i pevný disk, který slouží k ukládání jednotlivých tiskových úloh a nastavení tiskárny. Nejlevnější tis­kárny pak vlastní procesor nemají a kompletní výpočet tisku musí provést hlavní procesor v počítači. Označují se zkratkou GDI a jsou vhodné jen tam, kde se netiskne často.
Výhody:


LED tiskárny:
Platí pro ně to, co pro tiskárny laserové. Technologie LED a laserových tiskáren je podobná i jejich použití je shodné.

Voskové tiskárny:
Jsou podobné inkoustovým tiskárnám. Na papír však prskají roztavený barevný vosk. Hodí se k potiskování fólií i lesklých materiálů. Mají velmi kvalitní barevný tisk.

Tepelné tiskárny:

Fungují podobně jako tiskárny jehličkové. Místo jehliček mají tepelné prvky. Tisknou na speciální teplocitlivý papír. Jsou absolutně tiché.

Sublimační tiskárny:

Pracují na principu napařování inkoustu na speciální papír. Nahřátý inkoust je v plynném skupenství pod tlakem směrován na speciální vrstvu papíru, která je vyrobena tak, aby absorbovala plynný inkoust. Teplotou lze regulovat množství sublimujícího inkoustu v daném místě. Výborné kvality tisku se dosáhne tím, že různé barvy sublimují do stejného místa a přímo na sobě se míchají. Intenzita barev je tedy tvořena množstvím vypařeného inkoustu. Používá se speciální barvicí páska s barvami CMY, někdy také černá. Technologie vyžaduje speciální papír, je velmi pomalá (1/4 až 1/2 stránky za minutu) a drahá. Ovšem tisk je velmi kvalitní a proto se používá např. v grafických a reklamních studiích.

Tiskárny